Koalice ProOlomouc a Pirátů věří ve volební vítězství. Jaké reformy chystá na radnici? S kým je prosadí? A jaké jsou osobní motivace politiků? Přečtěte si rozhovor s trojicí lídrů pro letošní komunální volby, které se uskuteční 23. a 24. září – kandidátem na primátora Tomášem Pejpkem (ProOlomouc), Viktorem Tichákem (Piráti) a Kateřinou Dobrozemskou (ProOlomouc).
Jsou v době probíhající energetické, humanitární a ekonomické krize komunální volby vůbec tématem?
Tomáš: Jsou. Komunální politika ovlivňuje náš nejbližší život: stav chodníku před domem, nepořádek u kontejnerů, dopravní uzávěry, školy a školky, zrušení sběrových sobot. Troufnu si tvrdit, že to lidi hodně zajímá. Možná ke komunálním volbám nechodí lidé proto, že se bohužel skoro nikdy nic nezmění. V Olomouci se to ale právě nyní změnit může.
Kateřina: Uplynulé roky a měsíce byly náročné pro mnoho lidí, kvůli covidu i uprchlické vlně. Olomouc zvládla obě krize dobře díky velké solidaritě mezi lidmi a obrovskému výkonu zdravotníků a sociálních pracovníků. Prudký růst cen energií a inflace znamenají další pro olomouckou radnici další velkou výzvu. Nejen kvůli udržení vyrovnaného rozpočtu města, ale i otázce, kterou radnice dosud neřešila: zda a jak pomáhat občanům, zejména těm nejslabším, těžkým obdobím bez úhony projít.
Viktor: Nerozumná politika v minulosti, ať už jde o zbavení se kontroly nad cenou vody, vysokou zadluženost, privatizaci většiny městských bytů či podfinancované sociální služby, se v současném kontextu ukáže v plné nahotě. Možnosti radnice jsou samozřejmě limitované, ale je třeba naplno využít ty, které jsou k dispozici.
Velkým tématem je dluh města. Chybějí peníze na rozvoj a údržbu, prohlubují se provozní náklady městských firem i „příspěvkovek“. Jak přebujelou provozní stránku zkrotit?
Viktor: Od příštího roku budeme muset navíc splácet to, co si napůjčovali politici v předchozích volebních obdobích včetně dosavadního. To bude přibližně 170 milionů ročně. Nemůžeme ale rozpočty donekonečna dofinancovávat prodejem městských domů a novými úvěry. Pokud budou v budoucnu potřeba „škrty“, přijde bohužel první na řadu profesionální sport, případně nadbytečná úřednická místa. Dokud rostou daňové příjmy, dá se dluh krotit, jen se jako politici nesmíme nechat unést a stavět si „pomníky“ v podobě nepovedených a předražených investic.
Kateřina: Dluh si neseme také v tom, že když se řešení dlouho odkládá, problém bobtná, a potom se zdá, že s navrhovaným řešením nebude spokojen nikdo. Na to v Olomouci narážíme jak s bydlením, tak třeba s řešením parkování. Musíme dát prostor všem skupinám obyvatel, aby mohli být participativními metodami zapojeni do plánování řešení. Je paradox, že i menší obce nás v posledním desetiletí předběhly a své občany zvládly do podobných procesů začlenit.
Bude si moci město v následujících letech dovolit větší investice?
Viktor: V rámci krajské kampaně před dvěma lety jsem potkal pana exprimátora a exhejtmana Tesaříka před nádražím. Řekl mi, že moc fandí mladým lidem, a ať se prý rozhlédnu: „Tohle tady po mně zůstane.“ Kdo aspoň jednou přednádražím procházel, pochopí, že se není čím chlubit. Není vůbec nutné, aby za nadcházející vládou zůstal za 4 roky podobný megaprojekt, kterým se budou jeho strůjci v důchodu kochat. Takové věci je třeba dělat s rozmyslem a ve spolupráci s občany a odborníky. My se budeme soustředit na menší projekty, které v posledních dekádách strádaly, protože byly ve stínu velkých stamilionových investic, ovšem budeme je realizovat s péčí řádného hospodáře.
Na čem staví spojení Pirátů a ProOlomouc a co si od spolupráce slibujete?
Tomáš: Koalice se osvědčily např. v posledních krajských volbách. Mají jasný účel – zvyšovat politickou sílu. Ačkoliv ProOlomouc skončila v posledních komunálních volbách na druhé příčce za ANO, nepodařilo se vyjednat skutečně reformní koalici, protože k tomu u tehdejšího vítěze chyběla vůle. ProOlomouc se s olomouckými Piráty shoduje ve většině politické agendy, jak dokazují i hlasování v zastupitelstvu. Koalici jsme uzavřeli proto, abychom ve volbách zvítězili a spustili reformy, které už nelze odkládat.
Viktor: Piráti jsou politická strana, která působí na všech úrovních politiky a drží si své hodnoty. Mezi nejdůležitější patří transparentnost nebo zapojení občanů. ProOlomouc staví na podobných hodnotách. Vzájemně jsme se podporovali a spolupracovali v rámci zastupitelstva už během předchozího volebního období. Jako koalice můžeme být důvěryhodní jak pro mladé voliče, tak pro olomoucké patrioty. Chceme ale inspirovat všechny skupiny občanů, aby se zajímaly o místní politiku.
Jak vnímáte politické soupeře a svůj koaliční potenciál?
Tomáš: Oba naše „úhlavní soupeře“ – ANO i koalici SPOLU – považujeme za možného povolebního partnera. Výhodou ANO je, že vnímá dlouhodobé problémy olomoucké radnice a má snahu problémy řešit, byť ne s potřebnou razancí. Tam, kde má ANO handicap – hnutí je produktem jednoho velkopodnikatele – leží naopak přednost koalice SPOLU: jde o spojení stran v principu demokratických. Náš koaliční potenciál určí až volební výsledky. Chceme provést na radnici více změn než naši možní partneři, nejsme proto jejich přirozenou první volbou. Součástí nové rady města se staneme jen tehdy, pokud si nás voliči zřetelně vyberou. A čím větší důvěru dostaneme, tím větší budeme mít mandát k potřebným změnám.
Pokud si vás voliči skutečně vyberou a budete se v příštích 4 letech podílet na vedení města, jaké konkrétní změny budete prosazovat?
Viktor: Nepřicházíme s revolucí, chceme ale větší výkonnost a kvalitu. Opustit mentalitu zajetých kolejí, kde spousta věcí „nejde“, a naopak hledat cesty; pomáhat, spolupracovat, iniciovat. Politiku i jednotlivá řešení budeme dělat s rozmyslem, kvalifikovaně a v přímém dialogu s obyvateli.
Tomáš: Mimo domácích úkolů, které považujeme za povinnost – udržet kvalitu služeb občanům při zlepšování hospodaření –, je výzvou budoucnost města. Ekonomicky těžké období Olomouc překoná. Budoucí Olomouc zůstane historickým pokladem, ale bude to také město s přibývajícím obyvatelstvem, rostoucí ekonomikou, s lepším stavem veřejného prostoru a zdravější příměstskou krajinou. I když se takové výsledky projeví v horizontu více desetiletí, musíme na konkrétních opatřeních a projektech začít pracovat už dnes.
Jaké jsou vaše motivace pro zájem o veřejné dění a vstup do politiky?
Viktor: O dění v Olomouci jsem se zajímal od dětství. Pamatuji si, že jsem poprvé vnímal nespokojenost ve svých sedmi letech při povodních v roce 1997, při kterých tehdejší primátor odjel na dovolenou k moři. Můj dědeček byl známým olomouckým historikem a rád místní změny dokumentoval, fotil růst budov, křižovatek, komínu teplárny. Při prohlížení těch fotek jsem si postupně začal uvědomovat, že to, co jsem dosud bral jako nezvratná fakta, či dokonce vtipy, jsou výsledky komunální politiky a že to tak být nemusí…
Kateřina: Můj zájem o komunální politiku začal díky mé profesi – nejprve velmi pozvolna přes komunitní plánování sociálních služeb, později v tzv. pracovních skupinách. V nich se ale až do dneška často jen udržuje status quo, nebo se přerozdělují prostředky v symbolické výši. Po odchodu na mateřskou jsem i jako občanka začala narážet na další oblasti, které stagnují a jsou z pozice jednotlivce neovlivnitelné – např. oblast předškolního a základního vzdělávání, dostupnost volnočasových aktivit či vybavenost dětských hřišť. Tohle chci změnit.
Tomáš: Okolo roku 2000 jsem začal aktivně komentovat dění na poli městských investic, územního plánu a rozvoje města. Věci jsem se snažil ovlivnit a zlepšit. Tehdy šlo o přednádraží a Palác Morava, následovalo mnoho dalších témat vč. Východní tangenty, aquaparku či Šantovky Tower. V roce 2014 jsme pak založili s podobně naladěnými kolegy hnutí ProOlomouc s cílem rozvíjet město kvalifikovaněji a kompetentněji. V minulých volbách ocenili voliči naši činnost druhým nejvyšším počtem hlasů, nyní usilujeme v koalici s místními Piráty o vítězství. Stagnující radnice nutně potřebuje nový impuls.
Jedním z olomouckých „evergreenů“ je přesunutí Charity z centra města. Katko, jaký je váš názor jako člověka, který se problematikou odborně zabývá?
Kateřina: Přála bych si, aby se v sociální oblasti přestalo redukovat téma bezdomovectví na přestěhování „Charity“ z centra někam na okraj, jakkoliv přesun denního centra podpoříme. Z dalších velkých měst je zřejmé, že cestou je transformace velkých služeb, které pojmou všechny potřebné, na vícero menších a jejich decentralizace. Místo budování drahých pobytových služeb pro seniory chceme prosadit citlivé propojení neformální pomoci v rodině a komunitě s profesionální a opravdu dostupnou péčí.
